„Zkušenosti techniků, kteří napříč firmou pracují a učí nové generace, jsou k nezaplacení“

Jan Kabelka (34 let)

Plánování a organizaci výrobních kapacit, dohled nad ekonomikou výstavby – sledování nákladů a soutěžení subdodávek, kontrolu dodržování smluvních podmínek…. To vše má nejen v rámci mostu Vysočina na starosti Ing. Jan Kabelka, vedoucí provozu mostních technologií.

Mezi jeho úkoly dále patří zajištění nabídkové resp. soutěžní činnosti, personální práce s týmem cca 70 zaměstnanců, kontrola BOZP nebo vymýšlení technických řešení. „Vždy hledám čas, abych zvládl mosty, které realizujeme, průběžně navštěvovat a sledovat tak průběh výstavby. I pouhá hodina na stavbě mi poskytne potřebný přehled, jestli vše probíhá v souladu s představami,“ říká Honza, kterého ke stavařině zřejmě přivedl v 5 letech krásný dárek – LEGO. „Tato stavebnice zřejmě rozvinula prostorovou představivost, fantazii a technické myšlení,“ směje se náš kolega.

Velkou úlevou nejen pro něj byla chvíle, kdy se pustila na pravý most Vysočina veřejná doprava. A to o celých 35 dnů dříve, než stanovil zadavatel ŘSD. Podle jeho slov téměř vše probíhalo podle plánu a stojí za tím především všichni METROSTAVáci a specialisté subdodavatelských firem přímo na staveništi. „Koordinace velkého množství vzájemně úzce souvisejících prací s velmi omezeným přístupem na staveniště je v časovém tlaku vysoce náročná. Mnohdy v kolonách kamionů na dálnici uvízly i naše vlastní dodávky materiálů a technologií, což zdržovalo. Často se proto pracovalo a stále pracuje v noci či brzo ráno, což klade zvýšené nároky na dělníky i techniky,“ říká Honza.

I když je pravá část mostu dokončena, jeho práce při výstavbě samozřejmě neskončila. Honza se nadále účastní všech důležitých jednání. Stavbu minimálně jednou týdně prochází, aby osobně zhodnotil postup prací.

A nějaká zajímavost? „Rád bych třeba zmínil použití tlumičů z vozu Škoda 1000MB, které byly v minulém století nasazeny při výstavbě mostu v tlumičích kmitů. Našim úkolem bylo je pouze demontovat, takže to na průběh realizace nemělo žádný vliv. Toto ojedinělé a vtipné řešení našich předchůdců ve mně vzbudilo úctu, protože si dokázali poradit se složitými technickými problémy při velmi omezených možnostech,“ říká si Jan, který je absolventem střední průmyslové školy – stavební a univerzitní studium ukončil se specializací Geotechnika. Hned poté nastoupil do společnosti Metrostav.

Ta je podle jeho slov velkou a silnou firmou, která má v mnoha stěžejních odvětvích výstavby vlastní kapacity, které umožňují i v těžké situaci na trhu zajistit bezproblémovou výstavbu. „Zvláště u mostu Vysočina a celého úseku D1-19 jsem ocenil kvalitní personální kapacity, bez kterých by nebylo možné v tak krátkém čase tuto zakázku realizovat. Zkušenosti techniků, kteří napříč firmou pracují, učí nové generace, jsou k nezaplacení. A myslím, že i většina našich subdodavatelů, kteří s námi dlouhodobě spolupracují, si cení našeho přístupu k práci. A taková spolupráce nám výstavbu značně usnadňuje, což je velkou výhodou……,“ říká vedoucí provozu mostních technologií.

Jeho první velkou stavbou byl v naší firmě hloubený tunel. „Obecně mě přitahovaly inženýrské konstrukce a hledání vhodných technických řešení, takže hned následovaly mosty. V podstatě je mým cílem být všestranným stavařem a mosty a inženýrské konstrukce jsou natolik široká disciplína, která mi to umožňuje,“ dodává na závěr našeho povídání Honza.